|
|
Comparison of different rodent species as hosts of human pathogenic leishmania.
Vojtková, Barbora
7 ABSTRACT IN CZECH Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatida) jsou parazitičtí prvoci vyvolávající různé formy onemocnění, souhrnně nazývaných leishmaniózy. Parazité kolují mezi dvoukřídlým krevsajícím hmyzem a savčími hostiteli. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Psychodidae), zatímco spektrum savčích rezervoárových hostitelů je velmi široké. Nejvíce zastoupenými druhy RH jsou hlodavci, právě oni jsou i nejčastěji používanými modelovými zvířaty pro výzkum leishmnióz v laboratořích. Rezervoároví hostitelé mnoha druhů leishmanií ale nejsou stále známi a také běžně používané druhy laboratorních zvířat nepokrývají dostatečně široké spektrum klinických příznaků leishmanióz. Tato disertační práce shrnuje tři rozdílná témata zabývající se experimentálními infekcemi různých druhů hlodavců leishmaniemi patogenními pro člověka, druhy Leishmania major a L. donovani. První téma bylo zaměřené na vliv sání flebotomů na rozvoj kožní leishmaniózy. Myši kmene BALB/c byly infikovány intradermální cestou L. major a poté každé dva týdny vystaveny sání flebotomů druhu P. duboscqi. Opakované sání flebotomů významně podpořilo dynamiku růstu kožních lézí a zvýšilo počty parazitů v hostitelské tkáni. Cílem druhého tématu bylo obohatit druhové spektrum laboratorních modelových zvířat pro výzkum leishmanióz. Jedinci...
|
|
|
Comparison of different rodent species as hosts of human pathogenic leishmania.
Vojtková, Barbora ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Shaw, Jeffrey Jon (oponent)
7 ABSTRACT IN CZECH Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatida) jsou parazitičtí prvoci vyvolávající různé formy onemocnění, souhrnně nazývaných leishmaniózy. Parazité kolují mezi dvoukřídlým krevsajícím hmyzem a savčími hostiteli. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Psychodidae), zatímco spektrum savčích rezervoárových hostitelů je velmi široké. Nejvíce zastoupenými druhy RH jsou hlodavci, právě oni jsou i nejčastěji používanými modelovými zvířaty pro výzkum leishmnióz v laboratořích. Rezervoároví hostitelé mnoha druhů leishmanií ale nejsou stále známi a také běžně používané druhy laboratorních zvířat nepokrývají dostatečně široké spektrum klinických příznaků leishmanióz. Tato disertační práce shrnuje tři rozdílná témata zabývající se experimentálními infekcemi různých druhů hlodavců leishmaniemi patogenními pro člověka, druhy Leishmania major a L. donovani. První téma bylo zaměřené na vliv sání flebotomů na rozvoj kožní leishmaniózy. Myši kmene BALB/c byly infikovány intradermální cestou L. major a poté každé dva týdny vystaveny sání flebotomů druhu P. duboscqi. Opakované sání flebotomů významně podpořilo dynamiku růstu kožních lézí a zvýšilo počty parazitů v hostitelské tkáni. Cílem druhého tématu bylo obohatit druhové spektrum laboratorních modelových zvířat pro výzkum leishmanióz. Jedinci...
|
|
|
Role asymptomatických hostitelů v přenosu leishmanióz.
Sandner, Bruno ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanie mají dvouhostitelský cyklus, kdy kolují mezi obratlovčími hostiteli a hmyzími přenašeči, kterými jsou zejména flebotomové (Diptera: Phlebotominae). Savci slouží jako hlavní rezervoáři onemocnění a udržují populaci leishmanií i za nepřítomnosti přenašeče. Jedním z klíčových předpokladů porozumění epidemiologie leishmanióz je znalost role asymptomatických hostitelů v přenosu parazita. Cílem této práce je shrnout poznatky o asymptomatických hostitelích viscerálních leishmanióz působených L. infantum a L. donovani. V případě L. infantum se asymptomatičtí hostitelé přenosu parazita prokazatelně a významně účastní, a to psi, lidé i další předpokládaní rezervoároví hostitelé. Asymptomatičtí psi nakazí stejný podíl flebotomů, jako psi symptomatičtí, a u lidí významně zvyšuje infektivitu koinfekce virem HIV. Přenos VL působené L. donovani byl dříve považován za čistě antroponotický, leč L. donovani byla opakovaně detekována i u jiných savčích hostitelů a zoonotický přenos je pravděpodobný zejména v oblasti východní Afriky. Přenos z asymptomatických jedinců zatím nebyl prokázán, ale studií na toto téma bylo publikováno žalostně málo. Je zapotřebí další intenzivní výzkum, který by potvrdil roli dalších rezervoárových hostitelů a asymptomatických jedinců v přenosu leishmanióz. Je také zapotřebí...
|
|
|
Leishmanie podrodu Mundinia: genetická analýza a experimentální infekce hlodavců a přenašečů.
Bečvář, Tomáš ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Leishmanióza je lidské a zvířecí onemocnění způsobené jednobuněčnými dvojhostitelskými parazity rodu Leishmania, který je v současné době rozdělen do 4 podrodů - L. (Leishmania), L. (Viannia), L. (Sauroleishmania) a L. (Mundinia). Podrod Mundinia byl vytvořen teprve v roce 2016 a momentálně zahrnuje pět druhů leishmanií parazity divokých zvířat L. enriettii a L. macropodum a tři druhy patogenní pro člověka - L. martiniquensis, L. orientalis a zatím nepojmenovanou L. sp. z Ghany. Geografické rozšíření těchto druhů pokrývá všechny kontinenty kromě Antarktidy. Mezi přenašeče onemocnění lze zařadit nejen flebotomy (Diptera: Psychodidae), jak je tomu u ostatních podrodů leishmanií, ale unikátně i tiplíky (Diptera: Ceratopogonidae). U většiny druhů ale nejsou potvrzeny konkrétní druhy přenašečů a stejnou neznámou jsou i jejich rezervoároví hostitelé. Náplní této diplomové práce bylo testování možných přenašečů, potencionálních modelových organismů (morčat) a rezervoárových hostitelů všech pěti druhů podrodu Mundinia pomocí experimentálních infekcí. Pro testování vývoje v přenašečích jsme využili tři druhy flebotomů, které sdílejí geografické rozšíření s těmito leishmaniemi a byli k dispozici v našem insektáriu. Jelikož flebotomové z Austrálie nebyli nikdy kolonizováni, v případě australské L....
|
|
|
Leishmaniases of northern Africa and their vectors
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Leishmanióza patrí medzi najvýznamnejšie svetové ľudské i zvieracie ochorenia. Vyskytuje sa takmer na všetkých svetadieloch. Jej najbližší výskyt k nám je v Stredomorí, vrátane štátov severnej Afriky. Práve tu sa vyskytuje veľká časť všetkých registrovaných prípadov a táto prevalencia stále stúpa. Alžírsko je v počte prípadov druhé na svete a v ostatných krajinách je situácia dosť podobná. V krajinách severnej Afriky sa vyskytujú viscerálne a kutánne prejavy leishmaniózy. K najvýznamnejšími druhom rodu Leishmania v oblasti patrí Leishmania major, nasledovaná L. infantum a L. tropica. V Starom svete prenášajú leishmánie druhy Phlebotomus. Medzi najdôležitejšie prenášače patrí Phlebotomus papatasi, P. sergenti, P. perfiliewi či P. perniciosus. Za hlavné rezervoárové organizmy sú považované hlodavce (Psammomys obesus, Meriones shawi) a psi. U psov sa často prejavuje aj tzv. psia leishmanióza, pričom tieto zvieratá majú klinické prejavy a zároveň slúžia ako rezervoáre ochorenia. Táto bakalárska práca sa zaoberá výskytom jednotlivých druhov Leishmania, klinickými prejavmi v hostiteľoch a ich prenášačmi v severnej Afrike. Kľúčové slová: leishmanióza, flebotomus, severná Afrika, Leishmania, rezervoárový hostiteľ
|
|
|
Afričtí hlodavci jako rezervoároví hostitelé leishmanií.
Glanzová, Kristýna ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) jsou prvoci příbuzní trypanosomám, kteří způsobují onemocnění zvané leishmanióza. Jejich životní cyklus se odehrává mezi savčím hostitelem a hmyzím přenašečem. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Phlebotominae) vyskytující se hlavně v tropech, ale rozšíření některých druhů dosahuje až do mírného pásma. Jako rezervoároví hostitelé leishmanií velmi často fungují různé druhy hlodavců. Patří v endemických lokalitách mezi nejpočetnější savce a flebotomové s oblibou žijí přímo v jejich norách, kde se larvy živí trusem a jiným organickým odpadem. Tato práce shrnuje dostupnou literaturu o hlodavcích jako rezervoárových hostitelích šesti druhů pro člověka patogenních leishmanií, které se vyskytují na africkém kontinentu. Zatímco v případě L. major je považováno hned několik druhů afrických hlodavců za rezervoárové hostitele a u L. tropica je pravděpodobná rezervoárová role Ctenodactylus gundi, zachycené infekce hlodavců druhy L. aethiopica, L. infantum a L. donovani je nutno zatím považovat spíše za náhodné, roli hlodavců coby rezervoárů těchto druhů leishmanií nelze bez dalších studií uznat. U doposud nepojmenované Leishmania sp. z Ghany prozatím nejsou známi žádní rezervoároví hostitelé. Všechny prokázané druhy rezervoárových hostitelů v rámci afrických...
|
|
|
Role hlodavců rodu Arvicanthis jako rezervoárů Leishmania major: xenodiagnostika a experimentální infekce flebotomy.
Hrnčířová, Kateřina ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Kožní leishmanióza je nejčastější z klinických forem onemocnění člověka působené parazity rodu Leishmania. Paraziti jsou mezi hostiteli přenášeni sáním samic dvoukřídlého hmyzu rodu Phlebotomus v oblasti Starého světa a Lutzomyia v oblasti Nového světa. Jedním z hlavních původců kožní leishmaniózy Starého světa je Leishmania major. Onemocnění působené tímto druhem je zoonózou, kde jako rezervoároví hostitelé slouží hlodavci. Parazit dlouhodobě koluje mezi rezervoárovými hlodavci a flebotomy a člověk se stává jen náhodným hostitelem v případě výskytu v ohnisku nákazy. Hlodavci rodu Arvicanthis patří mezi nejhojnější hlodavce afrického kontinentu, s původním výskytem v Etiopii, odkud se rozšířili na podstatné území subsaharské Afriky a delty řeky Nil. V endemických lokalitách kožních i viscerálních leishmanióz jsou velice hojní a splňují i další kritéria rezervoárového hostitele, včetně opakovaných nálezů jedinců infikovaných L. major a dalšími druhy leishmanií. Dosud ovšem nebylo potvrzeno, jakou roli v koloběhu onemocnění hrají a zda nejsou jen náhodným hostitelem tohoto parazita. Pro tuto práci byl získán druh A. neumanni, který se vyskytuje především ve východní Africe, na území Etiopie, Somálska, Keni a Tanzánie. Jedinci z pokusných skupin byly experimentálně nakaženi třemi různými izoláty L....
|
|
|
Biologie leishmanií komplexu Leishmania enriettii.
Bečvář, Tomáš ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
vytvořený v roce 2016, ve kterém je zařazeno 5 druhů leishmanií - pouze divokých druhů savců, zatímco druhy "L. siamensis" . izolovaná v Ghaně mají potenciál infikovat i člověka. Areál rozšíření těchto druhů je velmi široký a zasahuje do všech kontinentů světa kromě Antarktidy, čemuž odpovídá i neobvyklá hostitelů a přenašečů onemocnění. Mezi vektory patří nejen flebotomové dvoukřídlý krevsající hmyz čele i tiplíci (Diptera: což je v rámci rodu zcela unikátní Škála zvířat, ze kterých byli zástupci podrodu izolováni je široká, od ů í či dobytka po hlodavce, ale skutečné doklady o jejich rezervoárové roli chybí. Mnohé otázky, zejména přesná identita rezervoárových zvířat a přenašečů, musí být zodpovězeny, než pochopíme unikátního Klíčová slova: leishmanióza, "Leishmania siamensis" , leishmanióza koní, fylogeneze, agbamekanu
|
|
|
Xenodiagnóza infekcí Leishmania major u symptomatických a asymptomatických hlodavců.
Vojtková, Barbora ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanióza je onemocnění kolující v endemických oblastech mezi flebotomy (Diptera: Phlebotominae) a rezervoárovými hostiteli, kterými jsou v případě Leishmania major přede- vším hlodavci (Rodentia), u nichž má leishmanióza u často asymptomatický průběh. Pro pře- nos a udržení parazita v přírodě je podstatná infektivita hostitelů pro flebotomy, přičemž je- diná metoda schopná přímo testovat infektivitu je xenodiagnostika. Hlavním cílem této diplo- mové práce je zavést laboratorní model pro studium xenodiagnostiky a infekcí L. major na inbredních BALB/c myších a tento model poté aplikovat na potenciální rezervoárové hlo- davce rodu Mastomys. BALB/c myši byly nakaženy intradermální inokulací infekčních stádií L major (vypreparova- ných ze střev flebotomů) společně s homogenátem slinných žláz Phlebotomus duboscqi, infi- kované myši byly poté po dobu deseti týdnů vystavovány samicím P. duboscqi. Dvě použité inbrední linie myší BALB/c se výrazně lišily jak v manifestaci onemocnění, tak v infektivitě pro flebotomy. U myší BALB/c OlaHsd se tvořily v průměru větší léze (až 10 mm) a infektivita byla zaznamenána již 2. týden po nakažení, v průběhu pokusu dosáhla až 20,1 %. U myší BALB/c AnNCrl se vyvinuly jen malé léze (do 2 mm), které se průměrně 6. týden po infekci uzavřely v noduly. Myši byly pro...
|
|
|
Leishmania tropica ve Středomoří
Peštová, Jitka ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Ve středomořských státech severní Afriky se v posledních letech objevila nová ohniska leishmanióz působených druhem Leishmania tropica. V Maroku byla L. tropica izolována z lidí, psů a flebotomů druhu Phlebotomus (Paraphlebotomus) sergenti, v Egyptě z lidí a pískomilů (Gerbilus pyramidum floweri) a v Tunisku, Alžírsku a v Libyi pouze z lidí. V posledních třech zmíněných státech se vyskytuje pouze L. tropica označovaná jako L. killicki. Pro většinu ohnisek L. tropica ve středomořských státech severní Afriky není známo, zda se jedná o antropotický či zoonotický cyklus a případně, kdo je zvířecím rezervoárem a přenašečem. V Maroku a Egyptě je přenašečem s největší pravděpodobností pouze P. sergenti, zatímco v Tunisku, Alžírsku a Libyi by jím mohl být i P. (Paraphlebotomus) riouxi, P. (Paraphlebotomus) chabaudi, P. (Paraphlebotomus) alexandri nebo P. (Larroussius) perniciosus. Vzhledem k venkovské distribuci a sporadickému výskytu L. killicki by se u tohoto parazita mohlo jednat o zoonotický cyklus, přičemž rezervoárovým hostitelem by mohl být například hlodavec Ctenodactylus gundi, jenž se v ohniscích L. kilicki hojně vyskytuje.
|
host ::
RSS.